Automapa chovatelů
napsáno C.A. Sharp, překládal Martina Hodkova
Double Helix Network News, Jaro 2004
Automapa vám řekne, kde jste byli a kam jedete. Pokud chováte psy, pak je vaší mapou rodokmen. Neřekne vám jen, co bylo. Správně použitý vás může dobře nasměrovat, kam byste měli jít. To ale neznamená, že by vaším cílem mělo být něco, co vypadá pěkně na papíře. Chováte psy, ne dokumenty, ale tyto dokumenty obsahují bohatství v informacích a mohou vás nasměrovat k dalším informacím. Analýza rodokmenů a doprovodné informace vám pomohou udělat informované chovatelské rozhodnutí.
Psi s rodokmenem
Použití písemných rodokmenů je ve světě chovu čistokrevných psů tak samozřejmé, že veřejnost je vnímá jako synonymum. Rodokmen = čistokrevný. Ale rodokmen není jen součástí dokumentace, se kterou štěně odchází do nového domova.
Standardní formát rodokmenu, někdy nazývaný vodorovný (horizontal), je seznamem předků seřazený dle generací. Spolu se jmény tam možná naleznete nebo také možná nenaleznete takové věci jako registrační číslo, vzhled nebo datum narození. Většina tištěných rodokmenů ukazuje 3-5 generací. Čím je rodokmen delší a čím víc podpůrných informací v něm naleznete, tím užitečnějším nástrojem pro vyhledávání je. Nicméně jsou tu limity, co lze na jednu stránku uvést. Většinu zásadních informací o zde uvedených předcích na rodokmenu nenalezneme.
Svislé (vertical) rodokmeny neuvádějí jen vašeho psa, jeho rodiče a prarodiče, ale také jejich přímé sourozence. Může také obsahovat informace, jako jsou třeba výsledky DKK a mohou být užitečné při určení, zda se polygenní znaky, jako je DKK, v rodině objevují. Stejně tak jako u vodorovného rodokmenu jsou uváděné informace omezeny jedním listem papíru.
Existuje i další typ rodokmenu, často nazývaný genealogie, který jde opačným směrem – od jednoho nebo více předků k jejich mnoha potomkům. Ty jsou obyčejně prezentované jako diagram se čtverci a/nebo kroužky, které reprezentují jedince a linie udávající jejich partnery a potomky. Počet uvedených generací závisí na důvodu jeho sestavení. Genealogické diagramy mohou také obsahovat omezené množství informací o jednotlivých psech zde uváděných. Vědci používají tento typ rodokmenu, aby ukázali strukturu rodové linie pro dědičné znaky. Chovatel je může využít, aby ukázal důležité potomky některého ze svých psů. Pokud jste spíš vizuálně zaměření, náčrt rodokmenu s potomky určitého jedince a poznámkami, co o nich jednotlivě víte, vám může pomoci pochopit, jak nějaký znak „proplouvá“ vaší linií nebo ukáže, jak vážně dotyčný jedinec ovlivnil chovatelský program.
Většinou spoléháme na klasický rodokmen – pes, jeho rodiče, prarodiče a tak dále. Sestavení rodokmenů dříve zabralo mnoho hodin nudného psaní nebo ručního kopírování. Díky počítačům a rodokmenovým programům jsou nyní ihned k dispozici. Papírové rodokmeny mohou být dle potřeby vytištěny nebo publikovány na webu, někdy je můžeme upravit k doplnění dalších informací o jednotlivých psech, přidal logo chovatelské stanice nebo fotografie. Je možné uložit daleko víc údajů o jednotlivých psech, než bylo možné v papírovém rodokmenu.
Uchovávání informací
Ať už používáte papírové záznamy nebo počítač, měli byste si zaznamenávat tolik informací, kolik je možné o všech vašich jedincích, stejně tak jako o jejich příbuzných. Stejně tak si ukládat důležité informace o psech, které jste ve svém chovu použili. Nepřehlížejte ani jejich příbuzné. Lepší chovatelské programy spočítají koeficient příbuznosti (COI). Můžete toho využít ke zjištění výše COI u vašich psů i plánovaných spojení.
Kromě standardních popisných informací a titulů si zaznamenávejte silné a slabé stránky každého jedince. Pokud byl využit v chovu, co víte o jeho potomcích? Měl někdy někdo z jeho příbuzných nějaké dědičné onemocnění nebo diskvalifikující vadu? S tímto typem informací, které budete mít hned po ruce, se budete schopni zaměřit na ty nejlepší přírůstky ve vaší chovatelské stanici nebo připravit krátký seznam potencionálních plemeníků pro vaši fenu, aniž byste opustili domov nebo zvedli telefon.
Například, pokud bude vaše fena strmá v koleni, můžete si vytáhnout data o psech, o kterých si myslíte, že by ji mohli dobře doplnit. Co říkají vaše poznámky o jejich úhlení v koleni? Nezapomeňte prověřit jeho potomky – vědomí, že jeho potomci mají konzistentně správné úhlení, je pro něj budoucím plus. Podívejte se na jeho sourozence, rodiče, bratrance/sestřenice a další příbuzné. Čím více z nich má správné úhlení v koleni, tím spíš ho tento pes předá svým potomkům. Pokud již fena měla vrh, poznámky o jejích potomcích vám napoví, jak často mají její potomkové nesprávné úhlení v koleni a zda některé z předešlých spojení vedlo k jeho zlepšení. Pokud je strmé koleno, něco s čím máte něco do činění již po několik generací, podívejte se na své poznámky o předchozích spojeních. Která spojení vedla ke konzistentně správnému úhlení? Pokud máte dostatek informací, můžete určit, s jakou pravděpodobností dostanete patřičný znak. To můžete udělat pro jakýkoliv znak, dobrý nebo špatný. Samozřejmě neexistuje záruka výsledku, ale je to ukázka, jak mapovat cestu, která vás dovede k žádanému cíli.
Pokud je určitý znak závislý jen na jednom genu, můžete vypočítat, s jakou pravděpodobností ho váš pes bude mít na základě předků v rodokmenu podle toho, kteří jedinci daný znak měli nebo ho předávali svým potomkům, a také podle toho, co je známo o tom, jak se tento gen předává.
Játrová (červená) je vůči černé recesivní. Pokud je vaše fena červená a vy ji chcete nakrýt černým psem, víte, že všechna štěňata minimálně ponesou červenou vlohu, protože vaše fena má jen červenou „verzi“ genu. Pravděpodobnost, že minimálně červenou vlohu ponesou, je 100 %. Ale jaká je pravděpodobnost, že bude mít červená štěňata?
Pokud nevíte, zda otec vrhu červenou vlohu nese nebo nikoliv, podívejte se do jeho rodokmenu. Pokud je jeden z jeho rodičů červený, pak ji má i on. A pravděpodobnost, že dostaneme červené štěně, je 50 %. Pokud jsou oba rodiče černí, ale sourozenci vašeho plemeníka jsou červení, znamená to, že mají oba rodiče červenou vlohu. A vaše šance je 2/3, že daný plemeník červenou vlohu má. A 1/3, že pokud s ním nakryjete vaši fenu, dostanete červené štěně, tedy s 33,3% pravděpodobností.
A co když způsob dědičnosti neznáte nebo je znak polygenní? Nejlepší způsob, jak vypočítat, zda se u plánovaného spojení vybraný znak objeví (v případě neznámé nebo složité dědičnosti) je analýza Best Linear Unbiased Prediction (BLUP) (nejlepší lineární nestranná předpověď). BLUP byl úspěšně využíván u hospodářských zvířat k udržení vysoké úrovně prodejnosti. Umožňuje chovatelům určit Estimated Breeding Values (EBVs) (předběžná chovná hodnota) jak u stád, tak u jednotlivců. Bere v úvahu i management a další odlišnosti prostředí. Hodnotu EBV jednotlivce nebo skupiny můžeme smysluplně porovnat s ostatními. To chovatelům pomáhá vybrat zvířata, která nejlépe splňují jejich cíle, ať už je to komerční produkce nebo krevní základna.
Stejně může být BLUP využit i v chovu psů. : používají ho takové organizace jako Canine Companions for Independence a Seeing Eye (organizace zabývající se výcvikem psů pro handicapované osoby) stejně tak jako některé evropské chovatelské organizace. V současné době žádný z komerčně nabízených chovatelských programů BLUP analýzu neumí. Matematické a statistické analýzy, které vyžadují, aby byly dělány ručně, způsobují u běžných smrtelníků obavy. Vyžaduje to také vyčerpávající množství dat, které většina chovatelů není schopná dát dohromady.
Pro průměrného chovatele psů je daleko praktičtější technikou analýzy rodokmenů úprava „procenta předků“ (percentage of ancestry), někdy také nazývaná procento krve, která se používá k určení, jak moc má jeden konkrétní předek podíl v rodokmenu. Každý z rodičů dal vašemu psu 50 % svých genů. Statisticky, každý z prarodičů dal 25 % genů, praprarodič 12,5 % atd. Až se dostaneme do bodu, kdy je velmi nízká pravděpodobnost, že váš pes zdědil nějakou významnou část genů konkrétního předka, pokud se v rodokmenu neobjevuje opakovaně. Pokud se daný předek v rodokmenu objevuje 4x jako pra prapředek, potom svými geny přispěl přibližně stejně jako rodič – 50 %.
Příklad:
Oso je dědeček a pradědeček (2. a 3. generace): 25 + 12,5 = 37,5%
Lady je dvakrát prababička (3. generace) a pra prababička (4. generace): (2 x 12,5) + (3 x 6,25) = 43,75%
Potencionální genetický přínos Oso ho řadí někam mezi prarodiče a rodiče (2. a 3. generaci). Lady se velmi blíží úrovni rodiče. Říkám „potencionálně“, protože nemůžeme přesně vědět, které geny dotčenými generacemi „prošly“. Mohou to být všechny geny, které předali svým bezprostředním potomkům, anebo taky nic. Psi mají kolem 20-30 tisíc genů, takže ve většině případů skutečný počet genů, které se předávají dál, je podobný jako „procento předků“.
Procento předků nemůže přesáhnout 50 %. Žádný pes ani fena za sebou nemohou mít víc než polovinu linií předků. Pokud vám vyjde číslo vyšší než 50, udělali jste někde chybu. Procento předků vám umožní určit, jak moc daný předek mohl svými geny přispět vašemu psu. S drobnými úpravami může být stejná technika použita k určení pravděpodobnosti, s jakou dostanete daný znak.
V hlubině analýzy
Čím dále v rodokmenu musíte zajít, než naleznete jedince spojovaného s tímto znakem, tím méně takový pes přispěje k takovému riziku. Jedinci, kteří daný znak mají, jsou ti, kteří ho pravděpodobně předají dál, jeho rodiče méně a prarodiče ještě méně. Pravděpodobnost, že přispěli vzdálenější předkové, je s každou další generací menší.
Kolik generací vašeho psa nebo plánovaného spojení projít, záleží na mnoha faktorech. Pokud je znak snadno rozpoznatelný (barva, typ srsti) nebo obvykle diskutovaný (chrup) nebo je informace snadno dostupná (soutěžní výsledky), jsou tři generace dostatečné. Nicméně pokud je záznam daného znaku nedůsledný nebo jde o znak, o kterém lidé nemluví z obavy před stigma, bude pět generací více odhalujících. Za pátou či šestou generací je pravděpodobnost, že tento znak byl předáván dál, aniž by ho někdo odhalil, menší a menší.
Pokud analyzujete rodokmen, začněte od první generace a pokračujte v linii každého předka. Jakmile najdete jedince se znakem, který hledáte, udělejte si poznámku, zda byl postižený, přenašeč nebo podezřelý. Jakmile něco naleznete, nepokračujte touto linií dále. Pokud v této linii zaznamenáte další vzdálené předky s tímto znakem, nafouknete své výsledky. Například: když zjistíte, že dědeček ze strany otce dal barvu, která vás zajímá, nezáleží na tom, že jeho otec měl takovou barvu, dědeček je nejbližší jedinec, o kterém víte, že tento gen měl, takže se přesuňte k babičce z otcovy strany. Pokud u ní s tímto znakem nenaleznete spojení, přesuňte se k jejímu otci atd. Pokračujte takto s každou linií předků, dokud něco nenaleznete nebo nedosáhnete poslední prohledávané generace.
Dalším úkolem je určit pravděpodobnost, s jakou tento znak dostanete. Toto nejsou výpočty s přesnou pravděpodobností. Spíš jsou metodou konzistentního porovnání pozice. Kdo je výš a kdo je níž, s tím, že níž je upřednostňované pro nežádoucí znak, jakým je dědičné onemocnění. Pokud hledáte žádaný znak, potom hledáte naopak vyšší pozici.
Já připisuji hodnotu 10 postiženému jedinci, který je v rodokmenu rodičem, 5 pro přenašeče a 2,5 pro podezřelého. S každou další generací toto skóre dělím dvěma.
Příklad:
Podezřelý je jako pra prarodič (3. generace) – 2,5 (základní skóre pro podezřelého) děleno 2 (prarodič) děleno 2 (pra prarodič): 2,5/2/2=0,625 (což zaokrouhluji na 1)
I když pohlaví není v tomto typu pátrání problémem, můžeme snadno dostat hodnoty přes 5 (ekvivalent 50 % ve výpočtu procenta předků). Je také možné dostat hodnoty přes 10 (tj. když otec je postižený a matka je dcerou přenašeče, potom dostaneme skóre 12,5). I když je tato procedura podobná a založená na procentu předků, výsledkem není procentuální výpočet. Záměrně jsem použila 10 bodovou škálu, abych lépe zabránila záměně s procenty.
Nedávno jsem prohlížela rodokmen kvůli epilepsii, kde byli podezřelí rodič (2,5), přenašeči pra prarodič (1,25) a 5 podezřelých v 5. generaci (5x 0,157). Což dalo skóre 4,535. Protože zlomky nejdou v konečném výsledku patrné, obecně zaokrouhluji na nejbližší celé číslo nebo cokoliv pod 1 zaokrouhluji na 1. Z podobných důvodů je 10 mým maximálním skóre – jakmile jste dosáhli 10, existuje vysoká pravděpodobnost, že tento znak dostanete. Pokud preferujete používat desetiny, skóre přes 10 nebo 100 bodovou stupnici je to obecně přijatelné, pokud jste konzistentní v tom, jak to děláte.
Tento systém nejlépe funguje pro znaky, které nechcete, a pro ty, které chcete a které jsou vzácné. Pro dobré věci, které se objevují častěji, než neobjevují, budete chtít určit konzistenci takového znaku napříč vodorovným nebo ještě lépe svislým rodokmenem.
Upravená metoda procenta předků bude dobře fungovat pro určení rizika dysplazie kyčlí, ale pokud budete chtít určit, s jakou pravděpodobností dosáhnete v plánovaném spojení výsledku OFA Excellent nebo OFA Good, bude lepší se podívat na skóre DKK napříč svislým rodokmenem. Pokud má váš pes v rodokmenu samé OFA Excellent, není to zárukou, že jeho potomek nebude DKK mít. Ale pokud se podíváte ve svislém rodokmenu 2 nebo 3 generace zpět a bude tam jen málo nebo žádné DKK a výsledky byly většinou Excellent nebo Good, je naděje, že potomkové budou mít Good nebo Excellent kyčle.
Použijte procedury nastíněné výše pro každý znak, který považujete za důležitý. Výsledky můžete použít k určení slabin v daném rodokmenu a najít cestu pro jejich zlepšení. Pro vás jako chovatele je rodokmen silniční mapou. Zda vám pomůže najít cestu či ne, záleží na tom, zda jste si dělali poznámky o značkách a orientačních bodech, které jste cestou objevili.